Pomáháme… pomáhejte!

V této rubrice bych ráda uvedla pár slov o našich dalších aktivitách. Konkrétně se jedná o pomoc druhým pejskům – opuštěným, nechtěným nebo ztraceným. Nepíšu to sem proto, abych se něčím chlubila, tak to opravdu není myšleno. Spíš chci poukázat na fakt, že kolem každého z nás je mnoho dušiček nevinných zvířat, kteří potřebují naši pomoc a čistě jen na nás, jak se k tomu postavíme. Je jedno, zda jde o pejsky, kočičky či jiná zvířata… všichni mají duši, vnímají a prožívají emoce, strach, bolest, radost… všichni mají právo na kvalitní a důstojný život. Všichni si zaslouží svůj domov a milující rodinu, a dobrou péči… a je jen na nás, na každém z nás, zda nám bude jejich osud lhostejný, nebo nikoliv.

Na Silvestra 2015 jsem naprostou náhodou potkala cestou od veterináře na poli osamělou a velice plachou, zaběhnutou fenečku NO Ritu. Zastavila jsem kousek od ní autem, fenka byla bohužel velice plachá a utíkala, ale nakonec se nechala přilákat na fenku GR, jež jsem měla s sebou. Na tomto místě jsme strávili několik hodin, fenečka se bohužel nenechala chytit ani odborníkem, kterého jsme zavolali, nešlo to na jídlo, any smyčkou kolem krku, byla hrozně vyděšená… Protože bylo 31.12. odpoledne, byla samozřejmě ta nejméně vhodná doba a MP /policie/ neměla zájem s tím něco dělat. Info o fence jsem poslala na FB a díky tamějším kontaktům jsme přišli během pár hodin na to, čí fenka je. Ještě ten večer zajel můj manžel s majiteli fenečky na místo, kde se zdržovala, bohužel už zde nebyla. Situace byla o to těžší, že bylo právě Silvestra… Během následujících několika dnů jsme se snažili den co den jezdit do terénu, a Ritušku intenzivně hledali. Do akce se zapojilo několik našich přátel a známých a po vlastní ose hledali i majitelé Rity. I policie nakonec pomohla aspoň s pár informacemi, vyšlo najevo, že Ritu už před několika dny honili, resp. se ji snažili odchytit kolem silnice, bohužel marně. Díky několika dobrým duším se naše pátrání rozjelo ve větším slova smyslu a já jsem za to všem těmto dobrým duším moc a moc vděčná! Rituška utekla 28.12. z Opatovic u Rajhradu a domů se dostala 7.1. 2016 díky spolupráci mnoha dobrých lidí (byla nalezena u Nové Vsi u Pohořelic). Byli jsme všichni neskutečně šťastíá, když jsme se tuto skvělou novinu dozvěděli. Rita sice kulhala a byla velice zakřiknutá, když jsem ji viděla zpátky doma, ale z tohoto stavu se dostala a nyní už je zase šťastná a spokojená se svou rodinou. No a lépe to skončit nemohlo 🙂

Během hledání Rity mě kontaktovala majitelka také feny NO, ale Kerinky a sice od Dolních Kounic, jež byla také zaběhnutá v té samé době. A protože se hledala Rita, řekla jsem si, proč by se nemohla hledat i Kerinka. Udělala jsem tedy podobnou událost na FB a pátralo se i po Kerince, i když v tomto případě šlo z naší strany spíše o aktualizování události, přidávání fotek na FB a oslovování lidí právě po FB, co se Kerinky týče, nebyly o ní vůbec žádné stopy, bylo naprosté mrtvo, jakoby se propadla do země… No a stala se další užasná věc, Kerinka se dostala také domů! Také to nebylo hned. Kerinka se zaběhla 19.12.2015 a domů se dostala 2.2. 2016. Paní majitelka byla moc šťastná. Pomáhat má smysl. Nesmíme být neteční! Člověk také nesmí ztrácet naději! Rita i Kerinka se dostaly domů. To byla ta nejhezčí odměna za práci a snažení nás všech.

Posléze jsem rozjela akci hledání nových majitelů pro pejska GR, sice ne z našeho chovu, ale po mém chovném pejskovi, protože paní majitelka se rozhodla stěhovat natrvalo z republiky a naznala, že tamější podmínky by pro pejska byly příliš stresující a tak s těžkým srdcem zvolila tuto možnost, že pejsek zůstane v republice a změní domov. Není na místě soudit majitelku za to, proč se takto rozhodla, nikdo nežijeme v situaci těch druhých a neznáme jejich životy tak dobře, jako oni… Našli jsme několik potencionálních majitelů pro pejska, ale paní majitelka se nakonec rozhodla po svém a zvolila si sama nového majitele. Nezbývá než věřit, že se má pejsek ve své nové rodině dobře. Paní majitelka ho měla opravdu ráda… snad se rozhodla tak, že to bylo pro ně i pro něj opravdu nejlepší… i když mně by to urvalo srdce, vzdát se takového zlatého jedináčka a závisláčka 🙁  Věřím ale, že paní majitelka udělala ze svého úhlu pohledu to nejlepší, co zřejmě bylo možné. Pejsek měl zůstat u někoho známého a v blízkosti svého původního bydliště.

Snažíme se pomáhat i pokud vidíme pejsky zaběhnuté, ztracené, zanedbané, bez majitelů, bez pomoci, bez péče. 

Jednou jsem si dovezla domů malého černého křížence. Byla to už značně prošedivělá fenečka, nahluchlá a nasleplá, v dost strašném stavu, vyhublá a vyčerpaná. Pátrali jsme po majitelích a nikoho nenašli. Veterinář i útulek o tom měli echo. Fenečka se zabydlela u nás doma a očividně nestrádala. Pak se, po několika měsících stalo neuvěřitelné – pro fenečku si přijela její původní majitelka!!! Byla šťastná a se slzami v očích nám vyprávěla příběh, jak její bývalý „muž“ (já bych ho nazvala jinak…), jí řekl, že fenečku šel vyvenčit a jak ji srazilo auto… místo toho ji vypustil někde venku, kde to neznala a tak nedokázala trefit domů !!! Fenečku pak našli cizí lidé, odvezli ji k vetovi, odkud jsem si ji vzala já a pátrali jsme dál a dál, až se stalo nemožné a krásné a holčička se dostala domů… údajně měla mít přes neuvěřitelných 20 let!!!! Pomohly letáčky… ty hodně pomáhají, pokud se jedná  zaběhnuté pejsky…

Šťastné konce vždy potěší. No bohužel, ne vždy má vše dobrý konec. Vzali jsme si do dočasné péče LR Montyho a GR Maxe, to bylo na jaře 2016. Podařilo se mi pro ně najít majitele a skvělý nový domov, kde by měli výběh i rodinu a hlavně společnost jeden druhého. Dopadlo to ale úpně jinak… Monty záhy velmi rychle onemocněl velmi agresivní formou rakoviny a během pár týdnů odešel, Mnohem starší GR Maxík se ale stále drží, tak jsme se rozhodli, že mu nebudeme dělat v hlavě guláš a necháme ho u nás dožít, nevím totiž, jak by zvládal další změny ve svém pokročilém věku. Chci na tomto místě poděkovat všem, kteří pomáhali a podporovali nás, když byl Monty nemocný. Udělali jsme maximum, co šlo, jezdili jsme po veterinářích, nechali udělat různá vyšetření, podávala jsem mu léky a doplňky stravy na podporu, bohužel, ani všechno toto nestačilo… budiž útěchou, Montík odešel v klidu a pokoji, usnul v posteli a už se nevzbudil. Maxík nyní dělá společnost části naší dámské smečky, takže má pořád kolem sebe nějakou společnost. Je to moc hodný a velice vděčný pes, na svůj věk v dobré fyzické formě.

Na Montyho nikdo nezapomeneme. Byl to úžasný kluk a měl super povahu…….. chce se mi plakat, když na něj vzpomínám. Snad se tam nahoře, chlapče, máš krásně…

Nový domov se podařilo najít i LR Marlence, jež žila svého času s Montym a Maxem. Původně nebyla místní, dostala se k nim tak nějak neplánovaně ještě s jiným pejskem. Žili spolu několik měsíců, posléze si je oba vzali původní majitelé zpět, ale pak je oba vyhodili na ulici a pejskové skončili v záchytných kotcích. Zde bohužel ten černý LR po pár týdnech odešel, šlo rovněž o rakovinu, policie ho nakonec musla nechat uspat… Marlenka zůstala sama a my se rozhodli jednat a vzali jsme si ji ze z.k. a umístili ji k Montymu s Maxem. Po pár týdnech, kdy jsme hledali Marlence i klukům nový domov, se to povedlo a vzala si ji ta nejúžasnější osoba k sobě a ke svým pejskům i kočičkám do domečku… Marlenka se má nyní jako královna a je moc šťastná 🙂 Ano, pomáhat má cenu. Aspoň se o to snažit má cenu! Ne vždy vše vyjde tak, jak bychom si přáli, ale má cenu se aspoň pokusit pomoct…

Na tomto místě chci znovu poděkovat všem, kteří se podíleli na tom, aby se Marlence našel nový domov…

Nebuďme lhostejní. Prosím, nebuďme. Pokud každý z nás udělá aspoň jednou za čas dobrý skutek a pomůže nějakému zvířeti, v dobrém se mu to vrátí a na světě bude zase o něco lépe. Opravdu to má cenu. Pokud najdete pejska či kočičku, kteří jsou očividně opuštění, kontaktujte MP /městskou policii/ nebo SP /státní/, vyfoťte je, hoďte fotky na internet / FB či jiné sociální sítě/, udělejte letáčky, můžete také zkusit Psího detektiva. Obvolejte blízké útulky. veterináře. Dejte o zvířátku vědět světu. Je dost dobře možné, že je postrádané a majitelé ho intenzivně hledají. A pokud bylo vyhozené a nechtěné, což se dříve či později ukáže, pomozme mu najít nový a kvalitní domov! Aspoň se o to pokusme. Prosím. Má to cenu. Opravdu má. Nikdy nevíte, kdy se vám stane něco podobného. Každé zvíře se může zaběhnout… také si označujte své pejsky či kočičky, čipujte a čipy si registrujte!!! Zvířata se také kradou. Není to sranda. Buďte opatrní. Nenechávejte své psy či kočičky bez dozoru se jen tak venku potulovat… nenechávejte se uvázané u obchodů nebo samotné na zahradách. Pozor, pejsci se kradou i z aut nebo bytů… buďte opatrní, předvídejte, nevystavujte své čtyřnohé miláčky zbytečným rizikům…

Jednou k našemu domu doběhli dva kříženci, které jsem vyfotila a cca po 2 dnech se díky FB podařilo najít jejich majitele, Šlo o pejsky ze sousední vesnice, ale toulali se tu a nechtěli domů. Přitom jsme je neznali. Hrozilo, že je srazí auto nebo si je někdo odchytí sám pro sebe. Byli bez obojků, označení atd. Majitele jsme našli jen díky sdílení na FB. Dávejte prosím na toto pozor, pejsci by měli mít nějaké označení!!

Díky FB a internetu a součinnosti lidí, kterým to není jedno, se daří pomáhat zvířatům v nouzi i na dálku. I to sdílení má cenu. Pro toho, kdo je v situaci, že je zoufalý a hledá svého ztraceného parťáka, tak neskutečnou. Pochopí hlavně ti, kteří takto ztratili své miláčky, či se jim zaběhli a pak vrátili zpět… nikdy nevíte, kam se až ztracené zvíře může dostat, věřte tomu, že zvířata umí překonat neskutečné dálky a také nevíte, co se může přihodit k tomu… někdo např.  vezme pejska do auta a odveze, i když správně by toto udělat neměl, ale stává se i toto…

Nalezení pejsků či kočiček vždy oznamte policii a ideálně i útulkům, a starostovi obce, podle toho, kde se pejsek našel, správně by se měla postarat právě policie a starostové… Ale nenechávejte si to pro sebe a zkuste opravdu sdílet aspoň stručné info a fotku! Ne pokaždé je to tak, že navenek ztracený pes je opravdu ztracený, jsou lidé, co zvířata nechají prostě „chodit ven“ bez dozoru a označení, proto není špatné se optat i lidí z okolí, kde jste pejska/kočičku našli.

Nebuďte prosím lhostejní ani ke zvířatům ve špatném stavu, ke zvířatům nemohoucím, sraženým atd. Pokuste se vždy zajistit pro ně pomoc, veterináře… nebo někoho, kdo se jich ujme a postará se… o tom, že pokud náhodou srazíte zvíře, tak je zbabělé ujet a neřešit to, se snad ani nemusíme bavit… stát se to může každému z nás, může jít prostě o blbou náhodu… jen prosím, nebuďme lhostejní… jak by bylo nám, kdybychom potřebovali pomoc a nikdo nás nechtěl vidět? Nechtěl pomoct? Pokud není v našich možnostech danému zvířeti pomoci, pokusme se aspoň zavolat někoho dalšího… je lepší dát vědět, než to neřešit… pokud o tom dáme vědět druhým, jistě se najde někdo, kdo bude mít zájem a zodpovědnost a pomůže! V tomto jsou opět úžasné sociální sítě… stmelují milovníky zvířat, navzájem si tak mohou pomáhat, spolupracovat, doplňovat se… a když už to mají z ruky, aspoň sdílí… a dohledá se díky tomu i pomoc v místě, kde je potřebná.

Věřte mi, že pomáhat má velký význam a že pár základními postupy, které nás ani nemusí nic stát (kromě trocha času), můžeme dokázat až nemožné. 

Pokud víte o někom, kdo pejska či kočičku hledá, pokud víte o někom, kdo se pejska / kočičky zbavuje, nebo víte o opuštěných či týraných zvířatech, dejte o tom vědět… Nebuďte neteční, nebuďte sebestřední a lhostejní. Zvířata nemusí trpět a umírat za to, že jsou někteří lidé nezodpovědné mrchy. Každý zachráněný život se počítá. Má to cenu. A obrovskou… má cenu hlásit i pobíhající zvířata  u rušné komunikace nebo na jiných místech, kde jim hrozí bezprostřední nebezpečí… můžete tím zachránit život nejen zvířeti, ale i lidem, v případě, že by zmatené a vyděšené zvíře nějak narušovalo provoz… to je jen jeden z mnoha případů, ja se dá pomáhat. MPolicie se ze zákona musí postarat o zaběhnuté psy, když to spadá pod jejich „rajón“, to samé platí o starostech… i když pravdou je, že v některých případech se to tak neděje, je to celé jen o lidech a v lidech, ale každý dobrý skutek se počítá…

Prosím, buďme více ohleduplní a pozorní a pomáhejme si navzájem. Nikdy nevíme, kdy pomoc bude potřebovat přímo někdo z nás! 

Níže uvádím pár obrázků „zachráněných“ pejsků. Pomáhat má cenu 🙂

Ještě dodatek: Pokud byste věděli o opuštěných či zaběhnutých pejscích, přednostně okolo Pohořelic – ale není podmínkou (u Brna), pokud víte o někom, kdo pejska opustil a pejsek potřebuje pomoc, můžete mě zkusit kontaktovat na email astralgoldens@gmail.com. Není sice aktuálně v mých kapacitách si domů brát další zvířata, protože už tu kromě vlastních pejsků několik nalezenců máme tzv. „na dožití“ (např. pejska, co ho nějaký dobrák uvázal u stromu v lese a tam ho opustil…), ale mohu aspoň vytvořit událost a  sdílet… a aspoň takto se nám může podařit opět nějaké úžasné bytosti najít nový a dobrý domov, či můžeme takto napomoci dohledat nějaké zaběhnuté zvíře 🙂 Samozřejmě mě můžete kontaktovat i pokud víte o pejscích, kteří jsou i třeba z druhé strany republiky, konkrétně mě hodně za srdíčko berou retrívři, jestli to nebude tím, že je to prostě má srdeční záležitost a mám je doma… 🙂

Přeji vám všem, aby se vám dařilo, mějte se krásně a pomáhejme si… 🙂

Galerie některých pejsků, které jsme pomáhali hledat ztracené či jsme jim pomáhali hledat nové domovy